Z příspěvku jsme se dozvěděli, že je důležité se o jizvu manuálně starat. Rovněž, že je důležité respektovat jednotlivé fáze hojení a podle toho určovat průběh naší terapie či autoterapie. Samotnému hojení či prevenci proti komplikacím můžeme pomoci vícero způsoby.
Dýchání je jednou z možných prevencí, jak například předcházet tzv. adhezím neboli srůstům. Předpokládá se, že tvorbě adhezí napomáhá absence přirozených střevních pohybů, které jsou zajišťovány právě dýcháním a stimulují potřebnou vzájemnou skluznost. Tím, že při operaci dochází k cílenému tlumení těchto pohybů pomocí opiátů, k žádnému klouzání a posunu břišních orgánů nedochází a vytváří se tak prostor pro vznik adhezí. Adheze, jejich vznik a prevenci probereme detailněji v jiném příspěvku, nicméně čerstvě po operaci, kdy jste upoutáni na lůžko, dech může být jedním z přirozených pohybů, který můžete vykonávat. A jak tedy dýchat? Vědomě – zkuste si představit Vaše břicho jako balónek, do kterého se chcete pomalu nadechnout. Opravdu si ten balónek představte – jak Váš dech směřuje do všech stran, jak se Vaše žebra pomalu rozšiřují do šířky a Váš dech směřuje až do pánve. Vnímejte ten pohyb. Dýchejte pomalu a klidově, s citem na Vaši pooperační ránu, nově formující se jizvu – nechcete ji přepínat. Nádech nosem a výdech pomalu pusou. Ideálně vleže na zádech s pokrčenými koleny. Ale to není pravidlem, takto dýchat můžete v jakékoliv pozici, když Vám v nemocnici dovolí se hýbat (Bove et al., 2017).
Léčebné prostředky, které můžeme pro hojení či terapii jizev použít je vícero. Silikony, kompresivní elastické pomůcky, masti a krémy, laserterapii, tejpy a spoustu dalších. Zvolené prostředky se budou lišit podle toho v jakém stavu hojení či stáří a stavu se jizva nachází.
Mezi vůbec nejčastější doporučení po operaci patří užití zvířecích tuků, např. vepřového sádla. Zajíček a Gál (2018) ale například používání sádla nedoporučují z důvodu vysokého rizika alergizace. Další autoři naopak v současné době považují za zlatý standard a léčbou první volby použití silikonů, a to jak v podobě gelu či silikonové destičky, náplasti či jiné dostupné variantě. Silikony mají vliv na hydrataci jizvy, díky tomu poté dochází ke snížené aktivaci fibroblastů produkující nadměrné množství kolagenu. Zlepšením hydratace jizvy se stává tkáň prostupnější pro kyslík, ten poté blokuje přílišnou angiogenezi a ukládání nadbytečného kolagenu v nově vytvořené jizvě. Aplikace silikonového krytí či náplasti má také vliv na mechanotransdukci jizvy, kdy adhezivita krytí k ráně, snižuje její mechanické napětí okrajů (Meaume et al., 2014; Zajíček a Gál, 2018; Elsaie, 2021). Pamatujete na předchozí článek a vliv mechanotransdukce u manuální terapie? Tady to lze spojit.
Dále aplikace různých druhů mastí patří mezi základní a nejčastější doporučení v prevenci patologického jizvení a terapie jizvy. Krémy a masti se doporučují u pooperačních a traumatických jizev kvůli účinku podobnému aplikaci silikonu. Pro minimalizaci alergické reakce či infekčních komplikací někteří lékaři doporučují používat antibiotikové masti, případně je užívat 1-2 týden po operaci. Mimo antibiotikové masti a vazelíny se užívají také externa s výtažky z cibule, aloe vera, zeleného čaje nebo vitamin E, vitamin D a další preparáty s protizánětlivým a antiproliferačním účinkem (Stumpfová, 2015).
Dalším prostředkem, který můžete klidně aplikovat doma je kinesiotaping, crosstape, apod. Kinesiotape využívá fyzikálních vlastností elastických materiálů. Přizvedává kůži a zlepšuje krevní a lymfatický oběh. Aplikace pásky prostřednictvím tahu čerstvého uzávěru rány, může snížit mechanické síly působící na ránu (Lubczyńska et al., 2022).
Laserterapie je téměř metodou první volby v léčbě traumatických a pooperačních jizev. Včasná zacílení může minimalizovat vznik patologických jizev a souvisejících komplikací. Léčbu je možné zahájit u čerstvých jizev, např. někteří autoři doporučují ozáření pooperační rány ještě na sále akutně po výkonu, tak rovněž jizvy starší, zmaturované, keloidní a hypertrofické (Monstrey et al., 2014; Navrátil et al., 2015; Dastagir et al., 2021).
U nás ve FyzioVšem laserterapii v terapii jizev hojně využíváme. Proto si pro Vás připravíme samostatný příspěvek na to, s jakými druhy laseru se můžete setkat a který užijeme za jakým účelem.
Zdroje:
BOVE, G. M., et. al. Attenuation of postoperative adhesions using a modeled manual therapy. PLoS ONE [online]. 2017, 12(6), 1-18 [cit. 2024-11-27]. ISSN 19326203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0178407
DASTAGIR, K., et al. Non-invasive and surgical modalities for scar management:
A clinical algorithm. Journal of Personalized Medicine [online]. 2021, 11(1259), 1-16 [cit. 2024-11-27]. ISSN 20754426. Dostupné z: doi:10.3390/jpm11121259
ELSAIE, M. L. Update on management of keloid and hypertrophic scars: A systemic review. In Journal of Cosmetic Dermatology [online]. 2021, 20(9), 2729–2738 [cit. 2024-11-27]. ISSN 14732165. Dostupné z: doi:10.1111/jocd.14310
LUBCZYŃSKA, A., et al. Effectiveness of various methods of manual scar therapy. Skin Research and Technology [online]. 2023, 29(3), 1–12. [cit. 2024-11-27]. ISSN 16000846. Dostupné z: doi:10.1111/srt.13272
MEAUME, S., et al. Management of scars: Updated practical guidelines and use of silicones. In European Journal of Dermatology [online]. 2014, 24(4), 435–443 [cit. 2023-07-02]. ISSN 19524013. Dostupné z: doi:10.1684/ejd.2014.2356
MONSTREY, S., et al. Updated Scar Management Practical Guidelines: Non-invasive and invasive measures. Journal of Plastic, Reconstructive and Aesthetic Surgery [online]. 2014, 67(8), 1017–1025 [cit. 2024-11-27]. ISSN 18780539. Dostupné z: doi:10.1016/j.bjps.2014.04.011
NAVRÁTIL, Leoš, et al. Nové pohledy na neinvazivní laser. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-1651-0
STUMPFOVÁ, A. Jak správně pečovat o jizvy a strie. Dermatologie pro praxi [online]. 2015, 9(4), 191-194 [cit. 2021-09-02]. ISSN 1803-5337. Dostupné z: https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2015/04/14.pdf
ZAJÍČEK, R. a P. GÁL. Jizva nejen v popáleninové medicíně. Praha: Mladá fronta, 2018. ISBN 9788020447210
