Napsala Mgr. Aneta Hodáňová

Jak souvisí tinnitus s problematikou v oblasti TMK (čelistní kloub), neboli TMD

„Když zatnete zuby, změní se vám pískání nebo hučení v uších?“

TMK vs. TMD

Jaký je rozdíl mezi zkratkami TMK a TMD. TMK označuje samotný temporomandibulární neboli čelistní kloub, zatímco TMD označuje poruchy a obtíže, které se k této oblasti vztahují.

TMD označuje temporomandibulární poruchy, tedy skupinu obtíží postihujících čelistní kloub, žvýkací svaly a související struktury.Mohou se projevovat například bolestí v oblasti čelisti, omezením či změnou jejího pohybu, přeskakováním nebo lupáním v kloubu, ale také bolestmi hlavy.

Je ale důležité zmínit, že samotné zvuky v kloubu však nemusí znamenat, že je s ním něco v nepořádku. Pokud se objevují bez bolesti či omezení pohybu, jsou poměrně běžné a obvykle nevyžadují léčbu. Větší pozornost si zaslouží především tehdy, pokud jsou doprovázeny bolestí, ztuhlostí nebo omezením pohybu čelisti.

Temporomandibulární kloub je párový kloub, který se nachází na pravé i levé straně obličeje v oblasti před zevním zvukovodem. Jeho pohyb lze snadno nahmatat přiložením prstů do této oblasti při otevírání a zavírání úst.  Oba klouby jsou přitom navzájem propojené – spojuje je dolní čelist (mandibula), která funguje jako jeden celek. Pohyb jedné strany čelistního kloubu proto vždy určitým způsobem ovlivňuje i druhou stranu. Pokud tedy dojde k poruše pohybu nebo přetížení na jedné straně, může se to promítnout také do fungování kloubu na straně druhé.

Čelistní kloub patří mezi nejvíce zatěžované klouby v lidském těle – během běžného dne vykoná přibližně 2 000 pohybů. Neustále ho využíváme při mluvení, kousání, žvýkání a polykání. Jeho zatížení se zvyšuje také ve stresu, kdy máme tendenci nevědomky zatínat nebo skřípat zuby. Tomu se říká bruxismus. Přestože jsou jednotlivé pohyby drobné, jejich velké množství během dne představuje pro čelistní kloub značnou opakovanou zátěž.

Když čelist pracuje i tehdy, kdy nemusí

Ještě větší zátěž může čelistnímu kloubu a žvýkacím svalům přinášet bruxismus, tedy zatínání nebo skřípání zubů. Nemusí přitom jít pouze o noční skřípání během spánku. K zatínání čelisti může docházet také během dne, často zcela nevědomě, například v reakci na stres, napětí nebo soustředění. Při bruxismu jsou žvýkací svaly a struktury čelistního systému vystavovány opakované nebo dlouhodobé zátěži. Pokud se takové přetěžování objevuje pravidelně, může přispívat k bolestivosti a dalším obtížím v oblasti čelisti, žvýkacích svalů a temporomandibulárního kloubu. 

Čelistní obtíže a tinnitus někdy vyžadují spolupráci více odborností. Fyzioterapeutická péče proto může být součástí širšího týmu, ve kterém podle potřeb pacienta spolupracuje například ORL lékař, audiolog, zubní lékař nebo specialista na TMD.

Co může být příčinou

Vznik obtíží v oblasti čelistního kloubu nemusí mít vždy jasnou příčinu. K rozvoji některých temporomandibulárních poruch může přispět například poranění čelistního kloubu, u řady lidí se však potíže objeví zdánlivě bez konkrétního spouštěče. Výzkumy ukazují, že na jejich vzniku se pravděpodobně podílí kombinace více faktorů, od genetických predispozic přes dlouhodobý stres a další životní okolnosti až po individuální způsob vnímání a zpracování bolesti. 

Jak to může souviset s tinnitem

Výzkumy ukazují, že tinnitus a temporomandibulární poruchy se u lidí poměrně často vyskytují společně. Neznamená to však, že jedno onemocnění vždy přímo způsobuje druhé. Vztah mezi nimi je pravděpodobně komplexní a může fungovat oběma směry. Oblast čelistního kloubu, žvýkacích svalů a krční páteře sdílí nervové propojení se strukturami, které se podílejí na zpracování sluchových vjemů.

U některých lidí může být například problém v oblasti čelisti nebo žvýkacích svalů jedním z faktorů, který ovlivňuje vnímání tinnitu. Naopak dlouhodobý tinnitus může vést ke zvýšenému stresu, napětí a změnám svalové aktivity, což může přispívat k přetížení oblasti čelisti. Významnou roli zde může hrát také již zmíněný bruxismus.

Právě proto je při vyšetření pacienta s tinnitem užitečné všímat si také oblasti čelisti, žvýkacích svalů a krční páteře. A stejně tak může být vhodné u člověka s obtížemi v oblasti čelistního kloubu cíleně se zeptat, zda současně nevnímá tinnitus. Neznamená to, že problém musí být vždy propojený, může však jít o důležitou součást celkového obrazu obtíží.

Přesný mechanismus propojení čelisti a tinnitu stále není úplně objasněný. Víme ale, že oblast čelisti, krku a sluchového systému je funkčně propojená. U některých lidí proto může změna svalového napětí nebo pohybu v oblasti čelisti ovlivnit i vnímání tinnitu a naopak.

Prakticky pro pacienta

Postavte se před zrcadlo a otevřete ústa tak široce, jak je vám příjemné. Zkuste mezi horní a dolní přední zuby vložit prsty nastojato. Tři prsty vedle sebe přibližně odpovídají běžnému rozsahu otevření úst. Mějte ale stále na paměti, že každý člověk má tento rozsah trochu jiný a je to spíše orientační pomůcka. Nejde jen o počet prstů, sledujte také, zda je pohyb plynulý a bez bolesti, jestli čelist při otevírání výrazně neuhýbá do strany nebo se někde nezasekává. Jestli je tedy pohyb spodní čelisti symetrický.

Pokud máte zároveň tinnitus, všimněte si ještě jedné věci: změní se při otevření úst jeho hlasitost, výška nebo charakter? Případně se na chvíli objeví či zesílí pocit tlaku v uchu? Změna tinnitu při pohybu čelisti může být jedním z vodítek pro možné propojení.

Tento jednoduchý test ale nenahrazuje odborné vyšetření. Pokud je otevírání úst výrazně omezené nebo bolestivé, čelist se blokuje, případně pozorujete změny tinnitu v souvislosti s pohybem čelisti, může být vhodné nechat oblast čelistního kloubu a žvýkacích svalů odborně vyšetřit.